Přírodní antibiotikum. Jan Kabelík objevil léčivé účinky konopí již před 70 lety
Přesně před 70 lety, v zimě roku 1954 uvedl profesor Jan Kabelík na zasedání vědecké konference vysokých škol v Olomouci soubor přednášek na téma “Konopí jako lék”. Celou jednu sekci věnoval léčivým účinkům této rostliny. Profesor Kabelík vyzdvihoval především jednu přednost konopí – a tou jsou antibiotické účinky.
Se svými spolupracovníky z výzkumného ústavu ve Velkých Losinách objevil profesor Kabelík při důkladném průzkumu rostlinných antibiotik účinné baktericidní a anestetické látky v konopí.
“Zhodnocení farmakologického účinku látek přítomných v Cannabis indica. Při rozboru látek obsažených v Cannabis indica bylo zjištěno několik vyhraněných účinků. Jedná se o účinek analgetický, antikonvulsivní a místně anaesthetický. Nakonec byla určena toxicita a místní snášenlivost těchto látek. Všechny farmakologické účinky byly zjištěny u surového isolovaného extraktu z Cannabis indica, kdežto obě chemicky čisté látky isolované z konopí se ukázaly neúčinnými. Je tedy pravděpodobné, že nositeli účinků vyvolaných extraktem z konopí jsou ještě jiné látky, které dosud v čistém stavu isolovány nebyly a není také vyloučeno, že surový extrakt představuje vyvážený soubor farmakologicky různě účinkujících látek, které se vzájemně mohou potencovat,” popsal v monografii Konopí jako lék Kabelík se svým týmem.
Profesor Kabelík se věnoval studiu konopí opravdu zevrubně a detailně studoval, k čemu všemu ho lidé využívali po staletí. Na základě svých pokusů s konopnými extrakty, které vzbudily vědecký zájem, se Kabelík zapojil do studia látek z Cannabis indica i výzkumné ústavy (chemický a farmakologický) Palackého univerzity, kteří na základě teoretických poznatků začali dělat s konopím praktické pokusy.
U československých vědců vzbudilo konopí a jeho účinky na lidský organismus nadšení – a to především díky vlastnostem jako intenzita účinku a stabilnost antibiotik, která zároveň působí analgeticky. A to i v případech, kdy jiná léčba selhává. Kabelík si byl dobře vědom toho, že “neobjevil Ameriku”, tyto účinky konopí znali lidé již ve středověku. Kabelíkův tým tak jen potvrdil to, co již bylo známé a dnes se potvrzuje znovu – jak dokazují mnohé studie na toto téma.
Jan Kabelík: Objevitel léčivého konopí
Jan Kabelík začal na Lékařské fakultě c.k. české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze studovat v roce 1909 a pět let později zde odpromoval, již jako voják rakousko-uherské armády.Za svou vlast bojoval ve dvou světových válkách, v té první ho okolnosti zavedly do severní Albánie, kde se mimo jiné mohl věnovat i studiu exotických nemocí. A díky tomu jako jeden z prvních vědců na světe vůbec popsal některé příznaky malárie.
Jeho život je jako dobrodružná kniha. Když se totiž vrátil z války, pracoval po vzniku Československa v nemocnici v Bratislavě, kde mimo jiné například provedl pitvu generála M. R. Štefánika, který tragicky zahynul při letecké havárii.
Ve 20. letech stál Kabelík u zrodu české mikrobiologie, později se spolupodílel na zrodu sérologie a imunologie. Již v roce 1923, tedy pouhých 9 let od ukončení fakulty, získal mimořádnou profesuru na brněnské Masarykově univerzitě.
Po roce 1938 vypracoval plán na zakládání českých vystěhovaleckých osad v Africe a Jižní Americe, kde by nedocházelo k odnárodnění emigrantů. A výsledek? Podporu získal i od Tomáše Bati. Aby bylo jasné, že to myslí vážně, sebral se odstěhoval se do dnešní Zimbabwe (tehdy Jižní Rhodésie), kde začal kolonie v roce 1939 připravovat.
Dlouho zde ale nezůstal, po německé okupaci odletěl do Londýna a připojil se k zahraničnímu odboji a stal se důstojníkem zahraniční armády, ale ani zde se nezdržel. V roce 1940 odjel na pozvání Tomáše Bati do Brazílie, kde spolu se zlínským továrníkem připravoval české vystěhovalecké osady. V Jižní americe zůstal až do konce války a věnoval se studiu léčitelství u indiánských kmenů, alternativní medicíně a léčivým účinkům některých tropických rostlin.
Výzkum konopí v 50. letech
Zpátky domů se vrátil až rok po válce a začal pracovat na Palackého univerzitě v Olomouci, kde založil Výzkumný ústavu léčivých rostlin (ten sídlil ve Velkých Losinách). A výsledky jeho práce? Jedním slovem neuvěřitelné.
O několik let předběhl ve svém bádaní vědce ze Západu – a to právě když se mu jíž v 50. letech minulého století podařilo dokázat, že má konopí antibiotické a anestetické účinky.
Jak už jme psali výše, v roce 1954 zveřejnil své poznatky o konopí a právě díky němu se v Československu prováděla experimentální léčba pacientů s tuberkulózou. “Použití konopného semence v terapii tuberkulosy se opírá o třicetiletou zkušenost získanou v oboru léčebné výživy. Konopný semenec rozemletý a extrahovaný mlékem při teplotě mezi 60 a 80°C má i v malých dávkách význačný léčebný účinek. Výzkum se skupinou 16 tuberkulózních dětí úspěšně léčených dietou doplňovanou extraktem z konopného semene v roce 1938 a další skupinou 10 dětí na sklonku druhé světové války. Na základě podrobných teoretických studií o složení a výživné hodnotě semence vědci došli k přesvědčení, že se jedná o hodnotnou ochrannou potravinu vhodnou pro tuberkulosní pacienty, kteří jsou dnes překrmováni,” uvedl v monografii (studii) v roce 1954. A o několik let tak předběhl vědce z celého světa, kteří léčivé účinky konopí uznali až v 60. letech minulého století.
Photo: Unsplash
